NÁŠ PŘÍBĚH

Seznámili jsme se 5. 4. 2013 v Českých Budějovicích v music clubu Fabrika, někdy mezi dvanáctou a jednou ranní, kdy si Anet řekla, že "Spát bude v hrobě" a dorazila na koncert, který už nestihla. A Tom, jak se o něm traduje dodnes, z párty nikdy první neutíká a ani tehdy neutekl. Anet v tu dobu studovala psychologii, Tom byl již pracantem a hudebníkem v jednom, na studia se dal statečně až za běhu práce. Jelikož jsme oba mimo jiné velcí milovníci hudby a tak trochu "forever young" živlové, prožili jsme spolu mnoho krásných chvil na koncertech, festivalech a dalších akcích, s kamarády i spolu, zažili a poznali jsme toho spoustu a zejména to, že nás ta životní párty jeden bez druhého prostě nebaví ❤️. Byť náš vztah prošel už mnoha zkouškami, například více než dvou a půl ročním vztahem na dálku, kdy Anet odešla studovat do Olomouce, nebo společným stěhováním do Prahy v roce 2018, jedeme si svůj rock' n' roll už devátým rokem 🤟. A od roku 2021 už ve třech, protože nám osud přihrál do života hluchého kocourka Karla. 

Nyní jsme se rozhodli naskočit další jízdu, jízdu manželství. Zveme vás na naši svatbu na krásném místě, jemuž do dokonalosti moc nechybí. Budeme ze srdce rádi, pokud u vstupu do další životní etapy budete s námi ✨🎉.

PRVNÍ SEZNÁMENÍ

Kdy: 5. 4. 2013, České Budějovice, Music club Fabrika, na baru.

Ona: Studentka žijící vysokoškolským životem a psychologií.

On: Pracující mládenec žijící rock´n´rollem, koncerty a kapelou.

Z POHLEDU NEVĚSTY

Toho času jsme se s holkama rozhodly zůstat na koleji přes víkend, protože v sobotu 5. 4. 2013 byla ve Fabrice velká událost: Tullamore Dew - Irish True akce s koncertem Xaviera Baumaxy. Byli jsme ve druháku, vysokoškolsko-kolejnický život jel na plné obrátky, a tak dá rozum, že by byl hřích si takovou akci nechat ujít :D! Byl pátek večer, asi 23:00 a já jsem se chystala spát. Najednou mi pípla SMS. Byla to kamarádka Marťa, zda nedojdu do Fabriky už dnes, že tam mají koncert její kamarádi s kapelou Macheta. Moc se mi nechtělo. Bylo už pozdě večer, zítra měla být irská párty, a tak jsem zprvu, pokud si pamatuji správně, odmítla. Najednou mi však hlavou bleskla myšlenka: "Spát budu v hrobě". Byla tak přesvědčivá, že jsem se vzápětí zvedla z postele a do Fabriky dorazila :D. Bylo kolem dvanácté, koncert už jsem sice nestihla, ale ve Fabrice bylo docela živo. U baru jsem vedla poměrně zdlouhavou konverzaci s jistým mladíkem, když jsem v jednu chvíli otočila hlavou doleva. Spatřila jsem vysokého kluka v bílém tričku, charismatem i výškou vyčnívajícího z davu, jak se přes přeplněnou místnost blíží směrem k baru a přitom se na mě dívá. Musím se přiznat, že mě jeho pohled ohromil a ten moment si jako ve "slow motion" pamatuju dodnes :)... Záhy se tam objevila Marťa, šla jsem za ní a ten kluk taky. "To je Klímič", seznámila nás. Ten den jsme také zjistili, že na zítřek (vlastně už dnešek) plánujeme stejný koncert a já se najednou těšila o něco víc :)... 

Z POHLEDU ŽENICHA

Po koncertě sedím u stolu s kamarádem, kde mi nějaký cizí týpek vášnivě vypráví jeho nudnou životní story. V tom z ničeho nic vidím na baru přistát nádhernou blondýnku v tygrovaných legínách. Okouzlila mě na první pohled natolik, že jsem neváhal, zvedl se drze uprostřed monologu a zamířil směrem k ní. Cestou na bar na mě však číhala nástraha v podobě mého dobrého kamaráda z kapely, se kterým jsme se dlouho neviděli a jako naschvál si zrovna moc toužil se mnou pokecat :D. Naštěstí se mi ho povedlo natřikrát setřást s tím, že "zrovna teď fakt nemůžu". Sorry Rajče :D. "Zbavitvšíc" se ostatních překážek plného klubu jsem zamířil přímo na bar a nahodil nekompromisní eye contact. Kamarádka Marťa nás oba představila. "Naživo je snad ještě krásnější", říkám si. Stačilo spolu prohodit jen pár vět a ta malá blondýnka mě na místě naprosto odzbrojila. Pozval jsem obě holky, ať druhý den rozhodně dorazí na zítřejší party, na Xaviho. Bude to skvělý a určitě se tu spolu potkáme!
V tu chvíli jsem věděl, že musí být moje! 
Zbytek večera a celý další den jsem doufal, že se tam večer opravdu objeví...

Objevila :))